Obnova kostela Sv. Antonína Paduánského v Milešově
logo
O kostelu Sv. Antonína Paduánského v Milešově
základní údaje:
Objekt: Kostel sv. Antonína Paduánského
Obec: Milešov
Okres: Litoměřice
Kraj: Ústecký
Katastrální území: Milešov u Lovosic 694649
Pozemek parc.č.: st.151
Kulturní památka rejstř.č.: 39844/5-2185
Vlastník: Římskokatolická farnost Milešov
Uživatel objektu: Římskokatolická farnost Milešov

Kostel byl postaven v letech 1669 – 1680 podle projektu architekta Antonia della Porty (1731/32 – 1702) na vyvýšenině jihozápadního okraje obce a byl původně koncipován jako pohřební kaple rodu Kaplířů ze Sulevic. Stavba je typově odvozena od kostela Il Gesú v Římě (G.B.Vignola, 1568), který inspiroval dispozicí a fasádou řadu raně barokních (zejména jezuitských) chrámů v Evropě. Boční lodi jsou u těchto kostelů nahrazeny systémem různě hlubokých, někdy i průchozích, bočních kaplí. V rámci první doložené větší stavební úpravy v době vrcholného baroka vznikly u presbytáře patrové přístavky dvou oratoří nad sakristií a protější kaplí, dále sanktusník na rozhraní střechy lodi a presbytáře a hlavní vstupní dveře severního průčelí datované 1756. Dnešní podoba kruchty je z přestavby v 2. pol. 18. stol. Další stavební úpravy proběhly koncem 19. století, při nich došlo k nové úpravě bočních fasád a fasády presbytáře.

Exteriér:

Hlavní vstupní průčelí je tříosé, členěné vysokým pilastrovým řádem a lizénovými rámci. Ve střední ose bohatě plasticky zdobený portál, nad ním okno ve tvaru položeného oválu, v bočních částech jsou nad sebou vždy dvě niky s mušlovou konchou a s kamennými barokními plastikami sv. Václava, Ludmily, Vojtěcha a Prokopa. Pilastry jsou ukončeny kamennými korintskými hlavicemi, které nesou prolamované kladí vyplněné štukovými festony. Fasáda je ukončena volutovým štítem s trojúhelným nástavcem, na nástavci 3 kamenné vázy, po stranách štítu kamenné obelisky. V ose štítu nika se sochou sv. Víta. Vrata hlavního portálu jsou z diagonálně kladených prken se čtvercovými kónickými hřeby, plná včetně nadsvětlíkové části, dvoukřídlá, s vlnitě prohnutým poutcem a s bohatě vyřezávanou klapačkou, na které je ve spodní části vyřezán letopočet 1756. Čtyřosé boční fasády a fasáda závěru jsou členěny dvojitými lizénovými rámci, ve středních vpadlých polích mají segmentově ukončená okna v šambránách s uchy a kapkami. Čtvrtá osa před závěrem je na obou stranách kostela kryta dvoupodlažními přístavky s valbovou střechou. Přístavky obsahují vlevo sakristii, vpravo kapli, na obou stranách točité schodiště do patra a v patře oratoře. V místech krovů nad přístavky byla zazděna půlkruhová okna. Dřevěná čtyřboká zvonice na terénní hraně za kostelem v ose presbytáře zanikla požárem v r. 1984 a dnes z ní zbývá pouze kamenná podezdívka.

Ke kostelu vede rovné jednoramenné kamenné schodiště původně zdobené kamennými koulemi, před vstupem do kostela je rovná plocha lemovaná nízkou zděnou zídkou.

Interiér:

Jednolodní, podélná, neorientovaná raně barokní stavba (vstup ze severu, presbytář na jihu) má valenou klenbu na každé straně s pěti lunetami, které mají ještě konzervativně vytažené hrany, a trojboce uzavřený, neoddělený presbytář. V lunetách klenby jsou okna ukončená stlačeným segmentem. Klenba je členěna pásy navazujícími na pilastrový řád stěn, pásy mají pole lemovaná perlovcem a ve vrcholu rozetový motiv. Na pásu oddělujícím presbytář od lodi je štukový znak zakladatele kostela Kašpara Zdeňka Kaplíře se dvěma nápisy HOC FUNDANTE po stranách. Presbytář je ukončen rovněž valenou klenbou se 3 lunetami, v lunetách okna. Mezi pilířovými arkádami na bočních stranách lodi, s hlavicemi značně vyloženými do prostoru, jsou místo hlubokých bočních kaplí, obvyklých u tohoto typu, 4 půlkruhově uzavřené niky s obrazy ve vyřezávaných akantových rámech. Před bočními kaplemi jsou menzy modelované z černého a růžového umělého mramoru, v rozích bočních kaplí jsou konzoly z růžového umělého mramoru. Hlavice pilastrů jsou zdobeny okřídlenými hlavami putti a festony. Po stranách záklenku nik jsou vždy dvě celé postavy andělů držící feston a v ose opět okřídlená hlava putti. Kruchta je ukončena zvlněným zděným zábradlím se štukovým dekorem evokujícím balustrádu. Po stranách kruchty jsou na stěně lodi zachovány horní části bočních kaplí se stejným štukovým dekorem. Na zaoblených nárožích, kterými se kruchta připojuje k lodi, je kruchta opticky podepřena rozměrným rokajovým štukovým motivem. Prostor podkruchtí je zaklenut plackou členěnou štukovým dekorem s perlovcem.