Obnova kostela Sv. Antonína Paduánského v Milešově
logo
Program obnovy

Program obnovy - pdf soubor

OBSAH

  • 1.Základní údaje
  • 2.Současný stav – závěry průzkumů
  • 2.1.dendrochronologická analýza krovu
  • 2.2.mykologický průzkum – posouzení dřevěných konstrukcí krovu
  • 2.3.restaurátorské záměry
  • 2.4.statický posudek
  • 3.Návrh na obnovu kostela
  • 4.Předpokládané rozpočtové náklady na obnovu kostela
  • 5.Způsob financování obnovy kostela
  • 1. Základní údaje:

    Objekt: Kostel sv. Antonína Paduánského
    Obec: Milešov
    Okres: Litoměřice
    Kraj: Ústecký
    Katastrální území: Milešov u Lovosic 694649
    Pozemek parc.č.: st.151
    Kulturní památka rejstř.č.: 39844/5-2185
    Vlastník: Římskokatolická farnost Milešov
    Uživatel objektu: Římskokatolická farnost Milešov

    2.Současný stav – závěry průzkumů

    2.1. Dendrochronologická analýza krovu

    .................................................................................

    2.2.Mykologický průzkum

    Posouzení dřevěných konstrukcí krovu z hlediska poškození dřevokaznými škůdci

    Posouzení stávajícího stavu

    Objekt, kterého se posouzení krovu týká je kostel postavený v letech 1675-1680 dle plánů architekta Antonína della Porty z roku 1669. Posuzovaný krov je celodřevěný, hambalkový s krytinou z pálených tašek typu bobrovka. Krytina je ve velmi špatném stavu, na mnoha místech chybí střešní tašky či jejich části. Do krovu, respektive do půdního prostoru dlouhodobě zatéká. Paradoxně díky značnému poškození krytiny je krov pravidelně provětráván a tudíž nebezpečí napadení horní úrovně krovu dřevokaznými houbami je v podstatě minimalizováno. Je nutné počítat s místním poškozením horních ploch krokví ve styku s latěmi, kde se vlhkost drží nejdéle a může zde dojít k vzniku ohnisek poškození zejména dřevokaznými houbami. S rozsáhlejším poškozením krovu je nutné počítat v jeho spodní úrovni. Zejména zazděné části prvků mohou být díky dlouhodobému průniku srážkové vody a následného zadržování vlhkosti ve zdivu, hloubkově poškozeny působením dřevokazných hub. Dřevo bývá v  poškozených úsecích jednotlivých prvků ve stavu, kdy ztrácí svoji pevnost a tím i funkčnost.V případě dlouhodobého působení mohou i části prvků již zcela chybět. Ohrožen je styk krokví a vazných trámů, který je v současnosti díky suti a zbytkům tašek zcela nepřístupný. Jak dlouho tento stav trvá a kdy byly prováděny poslední opravy krovu není známo. Ve vzorku odebraném z vazného trámu mimo uložení bylo identifikováno hloubkové poškození působením dřevokazného hmyzu z čeledi červotočovitých. Je známo, že dřevokazný hmyz dává přednost vlhkému dřevu, proto nelze vyloučit i poškození spodní úrovně krovu spolupůsobením dřevokazných hub a dřevokazného hmyzu. Vzhledem k dlouhodobému průniku srážkové vody špatnou krytinou nelze vyloučit poškození různého rozsahu prakticky u všech vazeb spodní úrovně krovu. Pro stanovení skutečného stavu poškození krovu, zejména ohrožené spodní úrovně je nutné vyčistit celý prostor, zpřístupnit zazděné části vazných trámů a jejich styk s krokvemi, což bude nejspíš možné po rozebrání alespoň spodního pásu střešní krytiny. V rámci tohoto průzkumu nebylo zjištěno žádné konkrétní poškození dřevokaznými houbami, kritická místa ovšem zpřístupněna nebyla. U poškození dřevokazným hmyzem je určení aktivity vždy komplikovanější, protože hlavní škůdce - larvy žijí a živí se uvnitř profilu. Jejich vývojové období je značně závislé na klimatických podmínkách i na řadě dalších faktorů. Samičky zakládají další generace v místech původních generací. Proto často žijí v poměrně relativně malém úseku dřevěné konstrukce desítky let, někdy až do jejího úplného zničení.

    Návrh sanačních a preventivních opatření

    Při návrhu sanačních a preventivních opatření je nutné přihlížet ke skutečnosti, že se jedná o historický objekt a rozsah a způsob sanace upřesnit na základě skutečného stavu. V každém případě je nutné vycházet ze základní podmínky úspěšné sanace, což je v co možná největší možné míře likvidace zejména dřevokaznými houbami napadeného dřeva. Ponecháním poškozeného dřeva a snahou o jeho zakonzervování v objektu může naopak dojít třeba i po letech k dalšímu poškození stavby. Zda prvky po navržené sanaci je vhodné v konstrukci ponechat, respektive protézovat či příložkovat nebo raději nesanovat a vyměnit za nové musí určit zejména statik. Prvky malých tl. se nesanují , což se týká zejména prken bednění a laťování. Při návrhu rozsahu sanace hloubkově poškozených prvků dřevokaznými houbami nebo dřevokazným hmyzem je nutné vycházet ze zásad sanace spočívající v odstranění hloubkově napadené části profilu včetně preventivní části cca 50-70 cm(pohledově zdravé dřevo) Délka preventivní odstraňované části je závislá na druhu dřevokazné houby i na skutečnosti, zda se jedná o aktivní stav či staré působení..Dle skutečného stavu poškození, respektive na základě konkrétní identifikace dřevokazných škůdců, zejména hub, lze nahradit preventivní odstraňovanou část injektáží. Při návrhu rozsahu sanace povrchově či podpovrchově poškozených prvků starým působením dřevokazných hub či při poškození dřevokazným hmyzem je nutné poškozenou vrstvu odstranit na zdravé dřevo a následně chemicky ošetřit, většinou injektáží a nátěrem. Po odstranění laťování je nutné zkontrolovat horní plochy krokví, poškozená vrstva dřeva musí být odstraněna před preventivním nátěrem, v případě identifikace aktivního ložiska působení dřevokazné houby musí být postup sanace upřesněn, je tedy opět nutné posouzení vzorků V rámci sanace dřevěných prvků nelze podceňovat i sanaci přilehlého zdiva, jejíž způsob a rozsah je ovlivněn druhem dřevokazného škůdce. Běžně je nutné počítat s odstraněním všech zbytků poškozeného dřeva, vhodné je použití průmyslového vysavače. Z daných skutečností vyplývá, že je nutné před vlastní sanací řešit detailní prohlídky. Veškeré původní nepoškozené dřevěné prvky či jejich části ponechané v konstrukci krovu je vhodné preventivně ošetřit proti působení dřevokazných škůdců. preventivní ošetření má dvě etapy: Část mechanickou Na důslednosti jejího provedení závisí úspěšnost chemické ochrany. Dřevo je nutné očistit od prachu, nečistot, zbytků kůry starých nátěrů a případných mastných nečistot (kolem komínů).Dřevo musí být schopné preventivní nátěr vsáknout. Při mechanickém očištění je zároveň zaručena detailní kontrola všech běžně nepřístupných prvků krovu. Část chemickou Nátěry či nástřiky se provádějí 3x po sobě po mírném zaschnutí.U dřeva popraskaného se preferuje tlakový postřik. Nutné je vždy řídit se pokyny výrobce. Výrobek vhodný pro preventivní ošetření, jak proti působení dřevokazných hub, tak dřevokaznému hmyzu je LIGNOFIX SUPER /výrobce Stachema Kolín/. Přípravkem lze ošetřit i zdivo v místě uložení napadených částí prvků. Dalšími v praxi odzkoušenými a zdraví neškodnými výrobky jsou i další výrobky řady LIGNOFIX . Dále pak PRAGOKOR BORONIT, PRAGOKOR BORONIT Q /vyrábí Pragochema Praha 10 – Uhřiněves/ nebo BOCHEMIT QB /vyrábí Bochemie s.r.o. Bohumín/. Tyto výrobky lze také použít na ošetření zdiva v místě sanovaných prvků /kapsy uložení, ložná spára pozednice Pro památkově chráněné objekty se používají nezabarvené přípravky. Nejdůležitějším krokem preventivních opatření jsou odborně navržené a následně provedené stavební, tesařské , pokrývačské i klempířské práce zamezující průniky srážkové vody a vznik nadměrné vlhkosti. V

    Závěr

    Závěry tohoto předběžného průzkumu lze považovat za orientační, respektive jsou výchozím podkladem pro další podrobnější průzkumy, které je třeba provést pro stanovení nutného rozsahu a způsobu sanace.

    Ing.arch.Zuzana Lukešová